Ověřovací studie revitalizace Schulzovy sady

Zadání a průběh práce

Ověřovací studie

Ověřovací studie Revitalizace Schulzovy sady je pořizována z podnětu zastupitelstva města Města Dvůr Králové nad Labem. Ověřovací studie navazuje na Koncepční studii z roku 2023.

Studie bude zpracována týmem architektů a krajinářskými architektkami, v rámci ní dojde ke zpřesnění na podkladu přesného geodetického zaměření.

Předmětem řešení je celková koncepce měského parku Schulzovy sady, který je centrální „zelenou“ plochou ve měste a je hojně využíván obyvateli, zejména jako teplotní oáza v parných letních dnech. Oproti Koncepční studii dochází k drobnému zmenšení řešeného území-viz detailní popis u celkového Architektonicko-urbanistického řešení.

V rámci studie budou řešeny zejména:

• cestní síť  – která je v současném stavu v neodpovídající kondici a která zamezuje vstup jindy než v suché, neblátivé dny. Budou navrženy nové propojky i materálové řešení
• pobytová plocha ve spodní části parku  – technicko-hygienické zázemí pro uživatele parku, nové dětské prvky, pítko
• celkové řešení zeleně opovídající kritériím pro park ve 21. století – adaptace na změnu klimatu, ekonomická údržba pro obec
• modrozelená infrastruktura – zejména účelné nakládání se srážkovými vodami

Celková situace zobrazuje kompletní návrh parku Schulzovy sady, resp. celé spodní úrovně vč. západní části lokality horní. Návrh řeší nové povrchy – chodníky, krajinářské řešení či mobiliář. Detailněji je představena západní část parku, která tvoří středobod dění této oblasti. Je jí věnovaná samostatná kapitola.

Celková koncepce
Celková koncepce se snaží navázat na Koncepční studii parku Schulzovy sady tam, kde je to možné. Odchyluje se zejména v západní části parku, kde je nově řešeno veřejné prostranství s objektem technicko-hygienického zázemí a dětskými prvky. Řešení navržené v Koncepční studii nebylo možné realizovat z důvodu kolize s Územním plánem města Dvůr Králové n. Labem – nevyhovovala jeho funkce ani rozměry.  Mírně upravena byla také cestní síť – pěšiny i vedení cyklostezky podél Hartského potoka. Záměrem ověřovací studie byla minimalizace kácení stromů z důvodu kolize se stavbou tam, kde lze cestí síť posunout do prostorově příznivější lokality.

Nejdůležitějším tématem v oblasti byla prostupnost územím. Díky vyšlapaným stezkám lze velice snadno vytipovat směry, kterými místní obyvatelé chodí.

V rámci úpravy cestní sítě dochází i k úpravě vedení Naučné stezky, která bude revitalizována a doplněna o soudobá témata, představena populárnější formou, než tomu bylo dosud.

Součástí zadání je také revitalizace stávajícího altánu. Již v Koncepční studii byla jeho budoucí podoba stanovena a Ověřovací studie ji nemění.

Zadání Ověčovací studie bylo oproti Koncepční studii zúženo na spodní plochu parku vč. západní části horní lokality. Východí část je nutné řešit detailněji zejména s ohledem na koncepční návrh asfaltového okruhu pro kola, odrážedla, koloběžky či brusle, který představuje výraznější zásah do podoby parku. Předpokládá se další veřejná diskuze či participace s obyvateli na toto téma. Pro celkové chápaní konceptu parku je však připojena celková situace s kompletními úpravami.

Mobiliář

Mobiliář byl navržen s respektem k manuálu mobiliáře, předloženému městkým architektem. Určující barevnost určily také nově umístěné odpadkové koše v parku.

Lavičky

V území se umisťují primárně 3 typy laviček – standardní s opěrkou a područkami (variabilně lze rozpracovat v dalším stupni, ve kterých případech budou lavičky bez područek apod.) a masivní lavička, tvořená jedním kusem dřeva.
První typ lavičky je převažujícím typem ve veřejném prostoru – základní typ, použitelný po celé ploše území, podél stávajících i nově navržených pěších tras. Tam, kde se jedná o travnaté plochy bez vazby na pěšiny, se umisťují lavičky masivní. Pro jejich výrobu lze použít dřevo z kácených stromů, které v době stavby budou za hranicí své životnosti či budou v kolizi se stavbou. Masivní lavičky jsou doplněny krychlovými lavicemi z masivního dřeva, které jsou umístěny v lokalitách, které byly již v koncepční studii zvoleny jako místa pro možnou venkovní výuku dětí apod.

Speciálním typem mobiliáře jsou lehátka, umístěná ve spodní části parku v návaznosti na tůně, zpravidla ve stínu stromů. Poskytují tak výhled na vodní plochu.

Koše
V dohledné vzdálenosti od laviček budou umístěny odpadkové koše stejného vzhledu, jako jsou nově instalové koše. Doporučuje se neumisťovat koše v přílišné vzdálenosti tam, kde se předpokládá vyšší koncentrace lidí po delší dobu (u hřišťat apod). Toto umístění bývá problematické v souvislosti se zbytky jídla, které během teplejších měsíců okupuje značené množství hmyzu, což bývá pro sedící návštěvníky v okolí nepříjemné.

Stojany na kola
U objektu technicko-hygienického zázemí, v návaznosti na záměr cyklostezky podél Hartského potoka, budou umístěny stojany na kola.

Západní část parku

Tato západní část vzhledem ke své poloze – vedle stávajícího griloviště, vedle potoka a v blízkosti hlavního pěšího tahu přirozeným středobodem aktivit spodní části parku. Proto jsou zde umístěny jak technickou-hygienické zázemí, tak také několik dětských prvků, které v této části, na rozdíl od druhé, horní polohy, chybí.

Materiály, použité pro zpevněné plochy jsou především mlatová plocha pro přírodní vzhled parku, tak část betonového povrchu u technicko—hygienického zázemí, které navazuje na koncepci samotné drobné stavby.

Na přírodní vzhled navazují také navržené dětské prvky – jednak ve formě vrbičkových staveb – které mají vazbu na vodu (Hartský potok), nebo také jednoduchých dřevěných kulatinových prvků pro děti, které jsou na pomezí land artových instalací.

Samotný objekt technicko-hygienického zázemí navazuje na výrazný materiálový prvek – kortenový perforovaný plech, který tvoří výplň zábradlí nově rekonstruovaného mostku při hlavním vstupu do parku. Fasáda objektu je proto tvořena kortenovým plechem, aby došlo k provázání těchto dvou blízkých lokalit. Doplňujícím prvkem k soliterní budově je kortenový pás, který vynáší sloupy, nacházející s v úrovni atiky objektu. Je ve tvaru elipsy, která navazuje na tvarosloví cestní sítě – parkového okruhu.

Velice důležitým aspektem návrhu je také krajinná část. Předprostor technicko-hygienického zázemí a ve středu hlavní přístupové trasy je doplněn trvalkovými záhony ve tvaru elips, které opět navazují na tvarosloví hlavního parkového okruhu.

V rámci stavby objektu technicko-hygienického zázemí by mělo dojít také k úpravě plotu mezi parkem a školním hřištěm – nově ho budou tvořit dřevěný laťkový plot.

Inventarizace dřevin – hodnocení současného stavu dřevin

Kompletní dendrologický průzkum byl vypracován samostatně v ucelené dokumentaci, v prosinci 2023. Hodnocení dendrologického průzkumu: převážná většina dřevin je v průměrném stavu.

Stav odpovídá stáří a péči dřevinám věnované. Celkově se však dá konstatovat, že jsou porosty v průměrné kondici. Charakteristické je zastoupení převážně listnatých dřevin středního věkového stádia, středního zdravotního stavu.

Nižší část parku u vodního toku s vodními plochami je specifická volným prostorem. Vyšší část parku naopak velmi hustě porostlá vzrostlou vegetací.
Hustý zápoj stromů limituje růst a vyváří uzavřený pocit. I přesto je však z terénní hrany vyšší části příjemný průhled na nižší část parku.

Zhodnocení – specifikace:

Druhová skladba.

Drtivě převažují druhy listnaté, autochtonní (pro oblast původní). Méně zastoupené, ikdyž hojně se vyskytují především lokálně – jsou druhy jehličnaté).

Zastoupená věková stádia.

Nejpočetnější je skupina dospělých, méně četná jsou věková stádia senescentní. Juvenální stádia jsou dostatečně zastoupena, zajišťují kontinuitu porostů.

Zdravotní stav a kondice dřevin.

Kondice dřevin je průměrná, uspokojivá. Odpovídá stáří a péči dřevinám věnované. To ovšem neznamená, že v budoucnu nebude třeba péči navýšit. Adekvátně pokročilému věku bude nutné dřeviny pravidelně monitorovat a provádět preventiní opatření k zajištění jejich zdárného stavu.

Kompoziční skladba.

Výrazné pro svou formalitu jsou zvláště aleje lip a modřínu. Jinak je kompozice volná.

Dřeviny v havarijním stavu.

Jen minimum dřevin je v opravdu špatném stavu. I tak jejich stav nutně nevyžaduje kácení. Pro lokalitu jsou cenná jako biotopická torza.

Možnosti dosadby dřevin.

Vzhledem k velmi malému volnému prostoru není mnoho ploch, kam by bylo možné smysluplně dosazovat nové stromy. Dosadby proběhlé v posledních letech jsou výtaným oživením věkové struktury stávajících druhů.

Situace krajinářského řešení

Návrh krajinářského řešení zohledňuje několik klíčových témat. Jak je popsáno v konceptu, návrh reaguje na klimatické, pedologické, vegetační i hydrologické podmínky prostředí. Na celkové situaci vidíme soutisk vrstev:
– vegetačních ploch (bylinných trávníků,
parkového trávníku, květnatých luk
– vegetačních hmot (dřeviny, kácené
i dosazované)
– hospodaření s dešťovou vodou

Výsledná podoba řešení v co největší míře respektuje stávající perspektivní dřeviny. Stejně tak citlivě přistupuje i k vegetačním nebo vodním plochám. To vše však bez rezignace na úpravu lokality s cílem výrazného zlepšení jak prostorového, tak estetického nebo pocitového působení.

1.Kompozice

Ctí stávající výrazné prvky kompozice, ať už liniové, plošné nebo bodové. Mezi hmotami vegetace vznikají v žádoucích místech průhledy. V místech, kde je naopak třeba vytvořit vizuální bariéru, se uplatňují vegetační clony. Úpravou prostorové struktury vznikají nové vazby a vztahy.

2.Výsadba nových dřevin a kácení stávajících dřevin

Dřeviny představují hlavní hmoty prostředí, nejvýrazněji ovlivňují mikroklima i pocitové prožívání prostoru. Kácení se proto navrhuje jen v nezbytné míře (převážně v keřovém patře). Výsadba je střídmá, což je dáno stávajícím hustým porostem.

3.Hospodaření s dešťovou vodou

Plochy a místa zasaku povrchové vody jsou voleny v nezbytně nutné míře.

Kompozice

Schulzovy sady mají svým hustým porostem jasně danou prostorovou strukturu. Více než ve vegetaci, je dnes patrná kompozice prostoru cestní sítí. Vegetace pak reaguje na tuto cestní síť. V novém návrhu tomu nemůže být jinak. Stávající řešení je v tomto smyslu svazující. Navržená kompozice proto podporuje stávající výrazné aleje lip a modřínů a v případě dolní části parku alej doplňuje rabatovými prvky záhonů. Dominantní dřeviny (fialově) nechává vyniknout a nijak je neupozaďuje. V posledním kroku návrh pečlivě pracuje s výplňovým porostem.
Kompozice dále pracuje s prostory s hustými porosty a volnými prostory.
Komponován je také průhled do centra města – ulice Školní nebo výhled na západ z nejvyššího otevřeného místa parku.

1. Výrazné a významné celky vegetačních prvků – vegetační porosty.

2.Výrazné a významné solitery. Orientační body. Dominatní

3.Výplňová zeleň, převážná většina porostů vnímaná převážně neutrálně.

Výsadba dřevin

Průběžná výsadba je velmi důležitá, protože udržuje stálou obměnu věkových stádií, zajišťuje kontinuitu porostů.  Listnaté dřeviny jsou ve vhodných, volných prostorech navrženy k výsadbě. Přestože jsou porosty v Schulzových sadech velmi husté, je možné vybrat několik míst, v jejiž blízkosti se nacházejí krátkověkké dřeviny, nebo méně perspektivní dřeviny. Tyto dřeviny výhledově uvolní prostor těm nově navrženým. Listnaté dřeviny jsou voleny z důvodů navození rovnováhy. V poslední době byly totiž vysazeny v Schulzových sadech převážně jehličnaté dřeviny.

1. Výběr druhů navržených listnatých dřevin: Acer platanoides

2. Výběr druhů navržených listnatých dřevin: Acer campestre 

3. Výběr druhů navržených listnatých dřevin: Alnus glutinosa

Výběr rostlinného sortimentu – soliterní stromy

Kácení dřevin

Kácení je navrženo v nezbytně nutné míře. Ke kácení jsou navrženy jen opravdu neperspektivní stromy či stromy v kolizi se záměrem úprav (např. posílení cestní sítě). Kácení se týká také keřového patra, které se vyskytuje zejména v horní části parku – podél plotů či nezpevněných cest. Menší počet kácených porostů, resp. to, že kácení porostů není rozsáhlé se dá připsat průměrnému stavu parkové flóry bez dřevin v havarijním stavu. Aby v budoucnu nemuselo docházet ke kácení dřevin vlivem jejich špatného zdravotního stavu, je třeba dodržovat dostatečnou péči. Částečné kácení keřů parku do jisté míry prospěje – otevře se nižší etáž prostoru a zlepší se přehlednost prostoru tam, kde je keře nyní tvoří vizuální či prostorovou bariéru, jsou kolizní se záměrem úprav či se jedná o nepůvodní invazivní druhy. Kácení vyšších dřevin, stromů není v době zpravování dokumentace nezbytně nutné z hlediska provozní bezpečnosti lokality.

1. Kácené keře.

Ke kácení keřů dochází kromě kusů, kolizních se stavbou či jedná-li se o nepůvodní invazivní druh hlavně v místech u revitalizovaných či navržených cest. U těchto pěších tras je preferována dobrá přehlednost a viditelnost prostoru, aby byla zaručena bezpečnost pro uživatele parku. Zároveň je nutné ponechat část keřového patra, aby byla zachována jeho ekologická funkce. Keře jsou také domovem pro drobnou zvěř, hmyz či ptáky.

2. Kácené stromy.

Ke kácení vzostlých stromů dochází pouze jedná-li se o kolizi se záměrem či jedná-li se o jedince s nízkou sadovnickou hodnotou – lze je pokácet a nahradit je mladším jedincem. Takto bude docházet k přirozené pozvolné věkové výměně v parku.

3. Stromy doporučené ke kácení dle posouzení krajinářskou architektkou

Dvojice stromů ve spodní části parku, které zde byly poměrně nedávno zasazeny jako náhradní výsadba. Po konzultaci s krajinářskou architektkou, která je spoluautorkou koncepce studie, je však nutné konstatovat, že tyto stromy nevhodně ubírají parkové kvalitě spodní části parku, která má plnit především funkci pobytovou s charakterem listnatých stromů. Tým autorů tedy doporučuje projednání přesunutí těchto stromů na jiné, vhodnější místo, např. do svahů mezi spodní a horní částí parku.

Vegetační plochy

Je žádoucí přednostně zakládat nebo obnovovat travnaté plochy s využitím směsí vysokostébelných trav s podílem kvetoucích krytosemenných rostlin. Důležitá je i péče o travnaté plochy – zadržení vody i zvýšení biodiverzity prospívá nesekat trávník na krátko a sekat ho s četností 2 – 3 krát za sezonu s ohledem na semenění rostlin. Tato péče umožní rozvoj druhově bohatých lučních společenstev.

Typy vegetanční prvků

Pro zlepšení
– mikroklimatických podmínek (HDV, MZI)
– prostorového řešení (architektonicko-krajinářského řešení))
– estetického působení
– zvýšení biodiverzity
– edukativní / kulturní hodnoty
se pracuje s následujícími typu vegetačních prvků:

Vegetačními prvky jsou typově buď plochy nebo vegetační hmoty. Vnímat se dají ve svém celku (tvar, barvy) nebo detailu (textura, struktura, květ, plod, list). Mimo vizuální vlastnosti jsou působivé i sluchově, čichově, hmatově. Tento komplex vlastností lze vnímat i pro své edukativně – kulturní aspekty. Vegetační prvky jsou kostrou parku, jsou tedy nejdůležitější součástí a je jim třeba věnovat veškerou pozornost. Jako entity měnící se v čase a prostoru je třeba je pravidelně kontrolovat, pečovat o ně a důmyslně promýšlet změny ve struktuře porostů, které jsou přirozenou součástí vývoje prostoru.

Výběr rostlinného sortimentu – záhonová výsadba

Hospodaření s dešťovou vodou

Navržena jsou opatření pro zlepšení mikroklimatu a/nebo prevenci vzniku srážkového odtoku. Jedná se o prvky, které jsou na začátku systému odvodnění, a to jak decentrálního, tak odvodnění pomocí stokové sítě. Tyto prvky převážně fungují takzvaně „at source“, tedy řeší dešťovou vodu přímo v místě dopadu například tím, že zadržují nebo umožňují vsakovat vodu spadlou na jejich povrch. Neméně důležitou funkcí je vliv těchto prvků a objektů na zlepšení mikroklimatu pomocí výparu a snížení teploty nebo třeba vytvářením stínu. Téměř všechna tato opatření jsou úzce spjatá s vegetací, která vodu potřebuje ke své existenci.

HDV se v návrhu řeší primárně polopropustnými a propustnými povrchy a vegetačními prvky.

Konkrétní opatření, resp. jejich vhodnost na konkrétním místě budou stanoveny na základě hydrogeologického průzkumu.

Hospodaření s dešťovou vodou – navržené principy

a) Návrh opatření pro zlepšení mikroklimatu a / nebo prevenci vzniku srážkového odtoku:

Propustné a polopropustné povrchy:

1. Štěrkové a mlatové plochy
2. Propustné dlažby
3. Zatravňovací dlažba a štěrkový trávník

Plochy vegetace:

4. Trávníky, bylinné trávníky s intenzivní i extenzivní údržbou, popř. prodlouženou délkou seče
5. Trvalkové záhony
6. Květnaté louky
7. Stromy

b) Vsakovací objekty:

Prvky zasakování povrchové vody:

8. Mikroterénní modelace (prohlubně) pro zasakování vody v nakloněných rovinách i svazích
9. Vsakovací rýhy/průleh

10. Odvodňovací žlaby, korýtka, svodnice, profilace v dlažbě – nástroje pro odvod vody do prvků zasakování povrchové vody či do propustnějších ploch

Vizualizace